Dokumenty
Závěrečná práce MBA
Education
Institutions Management
2020 Mgr. František Halada
Společnost pro management a leadership
MBA
Education
Institutions Management
MOŽNOSTI ŘEŠENÍ PROBLEMATIKY VZTAHŮ MEZI ŠKOLOU A ZŘIZOVATELEM
Závěrečná práce
Autor: Mgr. František Halada
Studijní program: MBA EIM
Konzultant práce: Mgr. Jaroslav Jirásko, MBA
Nýřany 2020
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem tuto závěrečnou práci vypracoval pod vedením konzultanta závěrečné práce Mgr. Jaroslava Jirásko, MBA samostatně a uvedl jsem všechny použité prameny a literaturu.
V Nýřanech dne 25. 4. 2020
Mgr. František Halada
Anotace
Tato
práce se ve dvou rovinách zabývá problematikou vztahů mezi zřizovateli
základních škol a řediteli škol jako právních subjektů. Zpracování teoretické
části vychází ze dvou hlavních zákonných norem a to zákona č. 561/2004 Sb. (Zákon o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném
vzdělávání)
a zákona č. 128/2000 Sb. (Zákon o obcích) a snaží se vyhodnotit vzájemné
kompetence, práva a povinnosti vedoucích pracovníků obou institucí.
V teoretické části jsou dále specifikovány nejčastější problémy v řídící práci ředitele školy (zřizované obcí nebo městem) vyplývající z často neujasněných nebo zákonem neurčených pravidel vztahů mezi oběma subjekty.
V druhé
části práce jsou zpracována výzkumná šetření včetně výstupů z anket, které
vyplňovali starostové i ředitelé škol. Pokusil jsem se zde také zúročit svou
dlouholetou práci ředitele školy i práci člena Asociace ředitelů základních
škol
a lektora vzdělávání pedagogických pracovníků či vedení firem.
Porovnáním
obecně platné praxe, zákonných norem a vyhodnocením anket jsem došel
k praktickým závěrům, kterými by bylo možné zlepšit situaci mezi mnohými
zřizovateli a řediteli škol v obcích a městech a aplikovat tyto závěry i
do jednání
a možných návrhů ve Školské komisi Poslanecké sněmovny Parlamentu České
republiky a Svazu měst a obcí.
Annotation
This thesis deals with relations between the primary schools founders and the
schools directors as legal entities in two levels. The theoretical part is
based on two main legal norms, namely Act No. 561/2004 Coll. (Act on
pre-school, primary, secondary, tertiary professional and other education) and
Act No. 128/2000 Coll. (Municipalities Act) and tries to evaluate the mutual
competences, rights and duties of a management of both institutions.
The theoretical part also specifies the most common problems in the managing of the municipalities or city established schools, often resulting from the unclear or act-unspecified rules of relations between these two subjects.
The second part of the thesis consists of surveys conclusions, including the results of the questionnaires, filled by mayors and school directors. I tried to take advantage from my long-term work as a school director, the Association of Primary School Directors member, and the education of teaching staff and company management lecturer.
By comparing the generally applicable practice, the legal norms, and the evaluation of surveys, I came to the practical conclusions that could improve the situation between many school founders and directors in municipalities and towns. These conclusions could also be applied to the discussions and possible proposals in the School Commission of the Chamber of Deputies of the Parliament of the Czech Republic and Association of towns and villages.
Přehled zkratek:
AŘZŠ Asociace
ředitelů základních škol
ČŠI Česká
školní inspekce
EU Evropská unie
ICT Informační a komunikační
technologie
IROP Integrované regionální
operační programy
MŠMT Ministerstvo školství, mládeže
a tělovýchovy
NPI Národní pedagogický institut
ONIV Ostatní neinvestiční výdaje
OSPOD Odbor sociální péče o dítě
SMO Svaz
měst a obcí
ŠD Školní družina
ŠPP
Školské poradenské
pracoviště
ŠVP Školní vzdělávací program
ŠZ Školský zákon
Klíčová slova: finance, kompetence, konkurz, management, práva a povinnosti, starosta, ředitel školy, vyhlášky, vztahy zřizovatel, zákony.
O B S A H
·
ÚVOD..............................................................................................................................................
9
· TEORETICKÁ ČÁST
- Zakotvení vztahu mezi školou a zřizovatelem v legislativě...................... 10
- Kompetence, práva a povinnosti starosty ve
vztahu
ke zřizované škole......................................................................................................... 12 - Kompetence, práva a povinnosti ředitele školy
ve vztahu
ke zřizovateli ................................................................................................................... 14 - Nejasné nebo dlouhodobě neřešené problémy ve
vztahu
škola a zřizovatel........................................................................................................... 15 - Vlastní zkušenosti ze vztahů mezi školou a
zřizovatelem
v obci Chotěšov, okres Plzeň - jih.......................................................................... 21 - Možnosti řešení základních problémů mezi školou a zřizovatelem..... 23
· PRAKTICKÁ ČÁST
- Anketa pro ředitele základních škol a její výstupy...................................... 29
- Anketa pro zřizovatele a její výstupy ................................................................. 41
- Porovnání výstupů z obou anket.......................................................................... 52
- Návrh pravidel pro kvalitní fungování vztahů
mezi zřizovatelem a školou..................................................................................... 61
· ZÁVĚR ........................................................................................................................................... 65
· PŘÍLOHY, PRAMENY A LITERATURA ............................................................................... 66
· ÚVOD
Téma vztahů mezi ředitelem školy a jeho zřizovatelem je velmi komplikované,
složité a v řadě momentů nejasné, protože dvě hlavní zákonné normy Školský
zákon
a Zákon o obcích v podstatě tuto problematiku podrobněji nebo až do
detailu neřeší.
V literatuře se setkáme s nejrůznějšími názory a články popisujícími jednu nebo druhou stranu. Profesní organizace, která zastřešuje zřizovatele - Svaz měst a obcí (SMO) - se částečně problematikou zabývá, na některé otázky zaujímá podobný názor jako ředitelé škol a na některé situace reaguje podle nejlepší vůle, nicméně jasné stanovisko ve všech případech dát nelze. Profesní organizace ředitelů škol Asociace ředitelů základních škol (AŘZŠ) se touto problematikou zabývá dlouhodobě, spolupracuje se Svazem měst a obcí i s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), ale z hlediska zákona a složitosti situace podle velikosti obce (města) a školy může do věci zasahovat jen minimálně.
Přesto téma kompetencí a vztahů mezi starostou zastupujícím zřizovatele a ředitelem zastupujícím základní školu je velmi aktuální a živé. Existuje mnoho škol a obcí či měst, v nichž vše funguje přímo příkladně. Existuje však také velké množství těch, kteří se trápí a vzájemně téměř vůbec nekomunikují. Nebo naopak vzájemný vztah probíhá doslova na úrovni nadřízený a podřízený.
Teoretické myšlenky práce vycházejí ze dvou rovin. V první řadě se jedná o konkrétní činnosti dané zřizovací listinou a zákonnými povinnostmi obou strany. Druhou oblast pak tvoří zejména vztahové záležitosti, které nejsou u velké části zřizovatelů nijak normativně zakotvené, protože zákon nic podobného neukládá.
Cílem práce je proto přinést možné návrhy řešení a pokusit se je přenést na půdu SMO i Parlamentu ČR, aby se praktický stav vztahů mezi školou a obcí (městem), tzn. ředitelem a starostou významně zlepšil a stabilizoval, aby byla nastavena jednoduchá a jasná pravidla a ředitel školy se stal ve všech místech České republiky skutečným partnerem starostům obcí, městeček i primátorům měst.
V práci je využito informací a materiálů z literatury (viz. Seznam pramenů a literatury) a výzkumná metoda formou dotazníků starostům obcí a ředitelům škol.
Snahou
autora je odkrýt bolavá místa nejednoduché práce ředitelů škol na poli
spolupráce se zřizovateli na různé úrovni (od starosty přes členy rady obce
a zastupitelstva až po zaměstnance obce nebo města, s nimiž ředitel školy
musí zákonitě také jednat). V novinových článcích i internetových médiích
je množství informací a nejrůznějších kauz mezi obcemi a školami. Některé jsou
úsměvné, některé vážné a některé skutečně až tristní. Vše je o lidech a
pravidlech. Pokusím se v závěru práce některá nastínit.
· Teoretická část
2.1 Zakotvení vztahu mezi školou a zřizovatelem v legislativě
Důležitým vodítkem pro pochopení fungování obce jako zřizovatele jsou některá ustanovení o samostatné působnosti obce v zákonu č. 128/2000 Sb.:
Uvádím stručný výtah ustanovení § 35: Obec ve svém územním
obvodu pečuje
v souladu s místními předpoklady o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče
a pro uspokojování potřeb svých občanů a to i v oblasti výchovy a
vzdělávání. Obec může
pro výkon samostatné působnosti zakládat a zřizovat právnické osoby a organizační složky obce.
V ustanovení § 82 je řečeno, že každý člen zastupitelstva obce má právo předkládat návrhy, připomínky, podněty a dotazy na vedoucí příspěvkových organizací, které obec založila nebo zřídila a musí od nich do 30 dnů obdržet písemnou odpověď.
Následující § 84 dává právo zastupitelstvu a radě obce zřizovat a rušit příspěvkové organizace a schvalovat jejich zřizovací listiny. Rada obce schvaluje účetní závěrku zřízené příspěvkové organizace.
Ve školském zákoně (č. 561/2004 Sb.) jsou v § 124 - 128 uvedena pravidla vzniku, trvání a zániku školské právnické osoby (zřizovatelem školy v obci je obec - § 124, odst. 2 a). V §129 je dále řečeno, že zřizovatel vydává zřizovací listinu školy, rozhoduje o jejích změnách, rozhoduje o sloučení, splynutí, rozdělení a zrušení školy, jmenuje a odvolává ředitele školy a stanoví jeho plat, schvaluje rozpočet školy, schvaluje zlepšený hospodářský výsledek školy nebo vytvoření dalších peněžních fondů školy.
Pro vztah zřizovatele a školy je důležitý také § 166, v němž jsou obsaženy hlavní zásady jmenování či odvolání ředitele školy. Zřizovatel jmenuje ředitele na základě jím vyhlášeného konkursního řízení a to na období 6 let. V průběhu posledních 6 měsíců pracovního poměru ředitele na dobu určitou, nejpozději však 3 měsíce před jeho skončením pak může vyhlásit konkurs pro další období.
Konkurs musí vyhlásit vždy, navrhne-li to nejpozději 6 měsíců před koncem doby trvání pracovního poměru Česká školní inspekce nebo školská rada. Zřizovatel také odvolá ředitele v případě pozbytí některého z předpokladů pro výkon činností ředitele školy, nesplnění podmínky zahájení a úspěšného ukončení studia k získání odborné kvalifikace nebo nesplnění podmínky získání znalostí z oblasti řízení školství.
Zřizovatel může ředitele odvolat také z důvodů závažného porušení nebo neplnění právních povinností vyplývajících z jeho činností, úkolů a pravomocí na vedoucím pracovním místě ředitele.
Z hlediska finančního má obec právo kontrolovat
hospodaření školy a to jak se svěřeným majetkem, tak s rozpočtem na provoz
a údržbu školy. Ředitel školy proto plně zodpovídá svému zřizovateli za
přípravu rozpočtu, vedení účetnictví, vedlejší hospodářskou činnost, hospodaření
s energiemi, fungující vnitřní kontrolní systém, realizaci vnitřních
směrnic k ekonomickému provozu školy a mnoho dalších významných činnosti
souvisejících s finančními toky od obce a to zejména podle
§ 133-140 ŠZ.
Proto je mezi zřizovatelem a školou v oblasti
finanční velmi úzká vazba a to zejména v návaznosti na zákon č. 563/1991
Sb. (zákon o účetnictví) a další související zákony a vyhlášky, například zákon č. 320/2001 Sb., o finanční
kontrole ve veřejné správě, zákon 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů,
v němž jsou zakotvena nejen pravidla zřizování a zrušení příspěvkových
organizací (§ 27), ale zejména Finanční hospodaření příspěvkových organizací (§
28) a peněžní fondy školy (§ 29). Příspěvková organizace hospodaří
s rozpočtem od zřizovatele (příspěvek
na provoz poskytuje zpravidla v návaznosti na výkony organizace) i
s prostředky získanými vlastní činností. Pokud škola vytváří ve své
doplňkové činnosti zisk, může jej použít jen ve prospěch své hlavní činnosti,
pokud zřizovatel nepovolí jiné možné využití tohoto zdroje.
V případě porušení rozpočtové kázně uloží zřizovatel příspěvkové organizaci odvod do svého rozpočtu ve výši neoprávněně použitých finančních prostředků, a to nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy porušení rozpočtové kázně zjistil. Všechny atributy činnosti školy zřízené obcí a široká činnost obce jako zřizovatele v rámci dotčených zákonů, nestanovují a nezaručují plnohodnotnou a efektivní spolupráci ředitele školy jako statutárního zástupce a starosty (nebo primátora) jako zvoleného představitele obce (města).
Zřizovatel zde není a nikdy nemůže vystupovat jako zaměstnavatel ředitele školy. Nesmí vůbec vstupovat do práv a povinnosti statutárního orgánu školy (ředitele školy jako zaměstnavatele svých lidí). Také Nejvyšší soud ČR zdůrazňuje nezávislost ředitele školy jako statutárního zástupce příspěvkové organizace.[1]
Jedinou výjimkou zde je akt jmenování nebo odvolání z funkce nebo rozhodnutí o výši funkčního příplatku za vedení a osobního příplatku. Stále se však nejedná o vztah zaměstnavatele a zaměstnance nýbrž o způsob realizace ustanovení vedoucího příspěvkové organizace (§ 131 odst. 1 školského zákona) jako právnické osoby vykonávající činnost školy nebo školského zařízení.
2.2
Kompetence, práva a povinnosti starosty ve vztahu ke zřizované
škole
Velmi důležitým ustanovením školského zákona (§ 12 odstavce 5) je, že zřizovatel, v tomto případě nejčastěji starosta, může provádět hodnocení školy podle předem zveřejněných kritérií. Podle níže uvedených výsledků výzkumu využívá tohoto práva jen velmi málo zřizovatelů. To ve svém důsledku vede k subjektivním a často i zkresleným pohledům starosty (rady obce a případně i části zastupitelů) na práci ředitele školy.
Podle § 14 ŠZ má dále zřizovatel právo zřídit třídu pro vzdělávání v jazyce národnostní menšiny s účastí minimálně deset žáků. Naopak ředitel školy může se souhlasem zřizovatele stanovit ve školním vzdělávacím programu předměty vyučované dvoujazyčně, tzn. v českém jazyce a jazyce národnostní menšiny.
V § 16 (společné vzdělávání) je určena úloha škole i zřizovateli, kteří musejí v této oblasti spolupracovat. Podle § 47 ŠZ může obec zřídit přípravnou třídu základní školy pro děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky, kterým ředitel školy povolil odklad povinné školní docházky. Zde je však navíc nezbytný souhlas příslušného krajského úřadu. Vzdělání v této třídě se poskytuje bezplatně (ŠZ § 123). V případě, že je podle § 23 ŠZ povolena zřizovatelem výjimka z počtu žáků ve třídě a oddělení ŠD, je zřizovatel povinen podle § 111 a) hradit zvýšené náklady na provoz těchto tříd.
Problémy občas přináší i § 24 ŠZ - organizace školního roku a možnost ředitele
školy udělit až pět dní tzv. ředitelského volna. Ředitel musí své rozhodnutí
oznámit
a zdůvodnit zřizovateli. Souhlas vydává zřizovatel s uzavřením smlouvy o partnerství (§
32 ŠZ) a také při organizaci kurzů základního vzdělávání pro dospělé zájemce (§ 55 ŠZ).
Zřizovatel dále ustanovuje podle § 167 ŠZ školskou radu, která v §
168 odstavce h)
a i) podává kromě jiného i podněty zřizovateli a orgánům vykonávajícím státní
správu ve školství a také případný návrh k vyhlášení konkurzu na ředitele
školy.
Součástí školského zákona je i činnost České školní inspekce (ČŠI), která dává zřizovateli zákonné nástroje k práci s ředitelem zřizované školy. A to zejména v § 174, odst. 11, kdy výsledky provedených inspekčních kontrol ve škole společně s připomínkami a stanovisky ČŠI zasílá zřizovateli a školské radě a podle § 175 musí zřizovatel přijmout ve škole opatření. Podle § 174 odst. 14 podává ČŠI v případě zjištění závažných nedostatků návrh na odvolání ředitele školy.
Pozitivními momenty pro ředitele školy jsou § 178 a 180. V nich je řečeno, že obec je povinna zajistit podmínky pro plnění povinné školní docházky, je zde vymezena a řešena tzv. spádovost školy (školský spádový obvod), což je velmi důležité v souvislosti se zápisem dětí k povinné školní docházce.
Obec musí nadále zajišťovat výdaje škol na provoz, které zřizuje. Může přispívat i na další neinvestiční výdaje jinak hrazené ze státního rozpočtu. V případě projektů Evropské unie (EU) může se školami uzavírat partnerství.
2.3 Kompetence, práva a povinnosti ředitele školy ve vztahu ke zřizovateli
Práva a povinnosti ředitele školy jsou stanovena školským zákonem.
V zákoně
o obcích jsou dána pravidla zřízení a zrušení příspěvkové organizace, podávání
zpráv, předkládání rozpočtu apod. (uvedeno v kapitole výše). Další významné
povinnosti ředitele školy jako statutárního zástupce jsou dány v zákoně
250/2000 Sb., o rozpočtových
pravidlech územních rozpočtů.
Jediným zákonem, který dává řediteli školy určité pravomoci a kompetence, je školský zákon a to pouze v několika paragrafech:
§ 22 a) vymezuje obecně práva všech pedagogických pracovníků (zajištění podmínek pro výkon pedagogické činnosti, ochranu před fyzickým násilím nebo psychickým nátlakem ze strany žáků, zákonných zástupců).
V § 164 - 165 jsou dány rozhodovací kompetence ve všech záležitostech týkajících se poskytování vzdělání, zodpovědnost za odbornou a pedagogickou úroveň vzdělávání včetně dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, zajištění bezpečnosti školy a jejich žáků. Ředitel stanovuje podmínky provozu, rozděluje a zodpovídá za finanční prostředky od státu i obce, rozhoduje o individuálním vzdělávání žáků, o přijetí žáka k základnímu vzdělávání, o přestupu žáka z jiné školy, o odkladu povinné školní docházky, o pokračování základního vzdělávání 10. rokem.
To jsou v podstatě veškeré kompetence ředitele školy v oblasti rozhodování. Vše ostatní jsou povinnosti vyplývající z jeho funkce. Role ředitele a popis jeho práce není cílem teoretické části, přesto zde chci uvést, že okruhy činností a rolí, které ředitel školy vykonává, přesahují číslo 28.
Ve vztahu ke zřizovateli jsou tedy povinnosti charakterizovány v předcházejících dvou kapitolách. Ředitel školy tak ve svém vztahu ke zřizovateli vychází především z jeho povinnosti zabezpečovat provoz školy a podmínky pro plnění povinné školní docházky.
Protože zájmem státu je fungující kvalitní vzdělávání a sám nemá, díky decentralizaci a roztříštěnosti řízení školství, možnost přímo kvalitu škol ovlivňovat, je nutné doplnit nastavení vztahu zřizovatel - ředitel tak, aby v zájmu kvality vzdělávání v regionálním školství fungovala rovnováha. Protože však mnohde efektivní koexistence obou stran nefunguje, dovolím si nastínit některé dlouhodobě neřešené problémy.
2.4 Nejasné nebo dlouhodobě neřešené problémy ve vztahu škola a zřizovatel
Z výše uvedených
zákonů vyplývají jasná pracovně právní pravidla fungování školy
i zřizovatele. V praxi se však stále objevuje mnoho otazníků a nejasností.
Uvedu ty nejčastější. Nejprve problematiku konkrétní činnosti školy dané zřizovací listinou a zákonnými povinnostmi obou stran, následně pak oblast palčivější, kterou jsou právě vzájemné vztahy obou stran.
Ředitel jedná jménem příspěvkové organizace v souladu s platnými předpisy a v rámci oprávnění daných zřizovací listinou, naopak zřizovatel zabezpečuje provoz školy a podmínky pro plnění povinné školní docházky. Základ těchto činností je vymezen ve zřizovací listině školy (příspěvkové organizace).
Již zde vznikají v některých vztazích prvotní spory:
- hospodaření s majetkem (zejména ostatní majetek nebo majetek získaný školou do svého vlastnictví či do vlastnictví zřizovatele)
- otázka informovanosti zřizovatele o pojistných událostech, nejasnosti v kompetencích ředitele - starosty v otázkách pojištění movitého a nemovitého majetku
- nakládání se svěřeným majetkem (neexistuje přesná
specifikace ani
ve zřizovací listině, ani v žádné směrnici nebo písemné interní dohodě) včetně možnosti výpůjček, uzavírání smluv o nájmech apod. - realizace doplňkové činnosti nad rámec zřizovací listiny nebo bez příslušných oprávnění (živnostenský zákon)
V oblasti kontroly má zřizovatel povinnost a právo velmi pečlivě sledovat hospodaření školy a prostředky na provoz školy. Spornou otázkou bývá zájem některých zřizovatelů znát i prostředky na přímé výdaje na vzdělávání, tzn. objem prostředků na platy, rozdělování nadtarifních složek platu, systém hodnocení zaměstnanců a jejich odměňování. Výklad se v této oblasti různí a je velmi nejednoznačný, argumenty se opírají o formulaci, že zřizovatel "zabezpečuje podmínky pro plnění povinné školní docházky".[2]
Jsem přesvědčen, že drtivá většina zřizovatelů má eminentní zájem na výborném nebo velmi dobrém fungování svých škol. Bohužel, části z nich chybí odbornost v oblasti vzdělávací politiky a základní orientace v problematice řízení školy. Z toho někdy vyplývá ambiciózní snaha řídit ředitele ve snaze nějakým způsobem ovlivnit kvalitu školy.
Chybí zde naprosto ujasněná koncepce školy a jasné vize, což bývá často dluh způsobený již při výběru ředitele v konkurzním řízení.
Zájem zřizovatele ovlivnit dění ve škole někdy vede ke snaze zasahovat do pedagogických věcí školy. Zřizovateli však žádný předpis tuto činnost neumožňuje.
Přesto i zde vniká nemálo konfliktů, protože přeci "zřizovatel je povinen zabezpečit podmínky pro plnění povinné školní docházky" a tento výklad je podpořen některými politiky, někdy i samotnou ČŠI.
Je pravdou, že jednotlivé školy nemohou být řízeny z centra, kraje jsou příliš vzdálené a okresní školství bylo zrušeno. Něco málo nahrazují obce s rozšířenou působností.
Výhodu pak mají větší a velká města, v nichž přímo fungují odbory školství nebo alespoň skuteční odborníci na školství.
Ze školských statistik zcela jasně vyplývá, že obec nebo svazek obcí sdružuje téměř 90% všech základních škol v České republice. Proto vyvstává otázka, jak jsou zřizovatelé připraveni na svou důležitou úlohu při zabezpečování podmínek plnění povinné školní docházky v oblasti kvality vzdělávání. Odpověď může být velmi složitá:
Zřizovateli se v jeho úloze zabezpečit vzdělávání v obci věnuje jen velmi malý zlomek důležitosti při profesionální přípravě na spolupráci se zřizovanou školou (školami). Samozřejmě, že zde hraje roli čtyřleté volební období a častá změna starosty, rady obce i zastupitelů. Jde však právě o moment, kdy by měla být státem stanovena jasná pravidla, aby nešlo o politické hrátky, oblibu či neoblibu, sympatie nebo nesympatie k osobě ředitele školy.
Úlohou zřizovatele tak je po skončení mandátu ředitele školy spravedlivě a s nejvyšší odpovědností vybrat kandidáta na nového ředitele zřizované školy (případně prodloužit jeho funkční období o dalších šest let), spoluvytvářet společně koncepci školy a trvale a promyšleně spolupracovat.
Stát zde může vstoupit do hry, podobně jako v novém systému financování regionálního školství, a nastavit jasné pravidlo v podobě povinného a strukturovaného hodnocení školy a jejího ředitele (§ 12, odst. 5 ŠZ).
Jedním z nešvarů zřizovatelů je nesystémové hodnocení (nebo vůbec žádné hodnocení) ředitelů škol a vyhlašování konkurzů na ředitele školy pod dojmem momentální nespokojenosti, nepodložené pomluvy či stížnosti. Bohužel, na této situaci se do jisté míry podílí i ČŠI svým opatrným přístupem k některým kauzám.
Příkladem jsou plošně vyhlášené konkurzy ve velkých městech, kdy někteří zastupitelé nejsou spokojeni s jednou školou, ale protože je vedení města nepříjemné věc řešit jen s jedním ředitelem, vyhlásí se konkurz pro všechny. V jiném městě se stal ředitel radě města nepohodlným, proto tak dlouho kontrola hledala, až našla v množství dokumentů drobnost, jež byla označena za porušení rozpočtové kázně, a ředitel byl okamžitě odvolán. Jiný případ souvisel s vyhlášením konkurzu a nejmenováním dlouholetého stávajícího (a přihlášeného) ředitele, protože odborně i svými celorepublikovými kompetencemi přesahoval radu i zastupitelstvo města.
V žádném z uvedených příkladů nebyl ředitel systémově hodnocen, ani s ním nebyl proveden zápis o porušení jeho povinností jako statutárního zástupce školy a člověka zodpovědného za hospodaření a toky peněz. V jejich odvolání nebo nezvolení hrál významnou roli subjektivní přístup, závist a nekompetentnost zřizovatele.
Zpráva ČŠI [3] uvádí, že od 1. 3. do 31 . 7. 2018 se konalo 1465 konkurzů na místa ředitelů škol. Ve zprávě se konstatuje, že při konkurzních řízeních se velmi málo sledovaly aspekty pedagogické, vize uchazečů a představy o vedení pedagogického týmu. Na místa ředitelů základních škol bylo vyhlášeno v tomto období 668 konkurzů, což představuje 46% všech vyhlášených konkurzů. Hlavním důvodem vyhlášení se stal konec funkčního období ředitelů škol.
Zajímavým
zjištěním je fakt, že v celkovém počtu vyhlášených konkurzů se jednalo 38x
o odvolání ředitele a 325x o ukončení pracovního poměru nebo rezignace
ze strany samotného ředitele. Současně se o post ředitele školy ucházel
většinou pouze jeden kandidát (48%). Nejúspěšnější skupinou kandidátů se stali
ředitelé, kteří se po vyhlášení konkurzu o svoji pozici snažili znovu (39%).
Co
z uvedených dat a zjištění vyplývá? Především fakt, že téměř 40% konkurzů
proběhlo zbytečně. Zřizovatelé nevědí nebo neumějí zhodnotit dlouholetou práci
ředitele a "zkouší" něco nového, aniž by byla provedena analýza působení ředitele
ve funkci. Druhým důležitým zjištěním je nespokojenost a pocit neuznání nebo
bezvýchodnosti práce ředitele, který vedl k rezignaci a ukončení
pracovního poměru (22%).
Vzájemné
vztahy mezi zřizovatelem a ředitelem školy pak narušují neujasněná pravidla a
záležitosti spojené s plánováním, přidělením neinvestičních prostředků
na provoz školy (v České republice se značně liší), určením příplatku za vedení
a osobního příplatku řediteli školy, přiznáním odměn, nespokojeností některých
rodičů, kteří jsou v zastupitelstvu a chtějí ze své pozice příliš
zasahovat do pedagogického chodu školy.
Finance,
které obec dostává od státu z tzv. rozpočtového určení daní, činí téměř
14 tisíc Kč na žáka školy zřizované obcí. Ředitel si tak snadno spočítá, že by
měl na provoz školy obdržet například pro 200 žáků 2,8 milionu Kč. Zřizovatel
není povinen jakkoli příděl škole dodržet, protože se jedná o příspěvek státu
na provoz školských zařízení v obci. Nicméně osvícený ředitel ví, že když
obdrží 60 - 70% této částky, může být spokojen. Horší to je v situaci, kdy
škola obdrží například 30% z celkové sumy přidělené obci.
Poměrně častým příkladem nespokojenosti některých ředitelů je přidělování odměny jeho osobě. Ve své škole nejméně 2x ročně rozděluje odměny svým podřízeným. Neexistuje žádný předpis, který by zajistil odměnu i jemu samotnému, pokud jej zřizovatel nehodnotí a nemá pro zřizovanou školu žádný systém. Ředitel buď může za zřizovatelem jít a sdělit mu, že rozděluje odměny, a kdyby byl zřizovatel tak laskav a i jemu něco přiznal (navíc z rozpočtu školy na platy od státu, ne tedy z provozních prostředků školy nebo z peněz obce) nebo trpělivě očekávat, zda si zřizovatel vzpomene, že škola skvěle či velmi dobře funguje a "něco řediteli dá".
Větší města mají vytvořeny různé systémy
hodnocení a odměňování ředitelů škol.
Zaujal mne vypracovaný systém města
Písek v jihočeském kraji.
Přikládám jednu
z tabulek, které město pro
hodnocení svých ředitelů škol využívá. [4] Zdroj: https://www.mesto-pisek.cz/assets/File.ashx?id_org=12075&id_dokumenty=2256
Odbor školství a kultury MÚ Písek - dokument str. 11
Z výše uvedených dat pak vyplývají objektivní i subjektivní problémy, které nelze řešit, když neexistuje vůle jedné nebo druhé strany, občas zaznamenáváme i úplnou absenci komunikace mezi zřizovatelem a školou.
V současném
územním zřízení řídí základní školy množství různých zřizovatelů
na základě nejrůznějších vlastních směrnic nebo dokumentů. U menších obcí se
řízení a organizace školy v obci často odvíjí od subjektivních pocitů,
informací a osobních vztahů. Decentralizace a nesystémovost přinesla možnosti
pro demokratické a tvůrčí obce a školy včetně jejich velké zodpovědnosti, ale
také obrovské problémy pro ty obce, které nemají systém a řídí své školy
nahodile.
2.5 Vlastní zkušenosti ze vztahů mezi školou a
zřizovatelem
v obci Chotěšov, okres Plzeň -jih
V této kapitole se budu zabývat svými dvanáctiletými
zkušenosti ze spolupráce s obcí, radou, zastupitelstvem i několika
starosty, s nimiž jsem měl a mám čest podílet se
na řízení Základní školy Chotěšov.
Ve škole působím po absolvování konkurzu od srpna 2008. Školu jsem nepřebíral v příliš utěšeném stavu jak provozním, tak pedagogickém. Počáteční nedůvěra starostky, rady i zastupitelstva se prolomila až po roce mého působení ve funkci.
Co jsem musel konat, abych školu pozvedl a obnovil důvěru zřizovatele? V první řadě plné nasazení, příklad. Ve spolupráci s paní starostkou jsme prošli a přepracovali většinu stávajících interních směrnic, řešili problémy ve školní jídelně, personální nedostatky. V prvním roce jsem zúročil své zkušenosti ze svého prvního ředitelování po roce 1990 a také téměř dvanáctiletého podnikání v oblasti vzdělávání.
Začal jsem z vlastní iniciativy chodit na zasedání obecního zastupitelstva, jakýkoli problém jsem konzultoval se starostkou nebo místostarostou. Ve škole jsem zavedl systém řízení, porad, sdílených informací. Byl jsem na učitele náročný, ale snažil jsem se být spravedlivý a otevřený.
Na začátku jsem vypracoval strategický plán a postupně se mi dařilo
zapojit do něj ostatní, konzultovat a doplnit ho o poznatky učitelského sboru,
tak aby ho lidé přijali
za svůj. Vytvořili jsme jednotný informační systém, zavedli průhledné hodnocení
žáků, nastavili pevná pravidla pro profesionální komunikaci s rodiči.
Zavedl jsem systém pravidelných hodnocení pedagogů a členů vedení školy. Rozvoj školy a postupné kroky stabilizace i pozitivního rozvoje jsem konzultoval s vedením obce. Nebylo však všechno jen růžové. Finanční kontroly během prvního roku odkryly řadu nesrovnalostí z minulého období, které jsem musel následně řešit. Někdy i bolestivě, protože někteří z provozu i učitelů museli odejít. Vše se realizovalo s vědomím obce, rozhodnutí však ležela na mně.
Za celé období mého působení ve škole, kde počet žáků vzrostl ze 180 na 270, se v obci postupně po volbách vystřídali čtyři starostové. Se všemi jsem vždy otevřeně a konstruktivně komunikoval, nikdy jsem neměl problém s financemi školy ani se svými odměnami. Řídil jsem se vždy zásadou: "Mějte zřizovatele rádi a udělejte vše pro to, aby i on měl rád vás." [5]
Zásady pro mou práci ředitele školy:
- vlastní příklad
- odpovědnost:
"Ředitel
má odpovědnost za školu, děkan za fakultu, učitel
za pedagogické působení a tak dál. Je potom samozřejmě svazován předpisy, okolnostmi, musí uvažovat v dlouhodobých horizontech, aby špatné krátkodobé rozhodnutí neohrozilo školu do budoucna. Člen školské rady či jiného podobného orgánu není svázán ničím, nikomu se ve skutečnosti nezodpovídá a není povinován osobě odpovědné za řízení jakékoli pomoci." [6] - náročnost na lidi i na sebe
- otevřená a konstruktivní komunikace se zřizovatelem
- účast na akcích obce
- účast obce na akcích školy
- otevřenost školy (kurzy, využití odborných učeben)
- pravidelný dialog mezi ředitelem a starostou (nebojím se mluvit o problému)
- škola jako místo setkávání (i pro ředitele okolních škol)
- sdílení zkušeností ředitele a starosty
- pravidelné informace od obce
- pravidelné přispívání do obecního periodika
- vysoká profesionalita pedagogického sboru
- fungování školního poradenského pracoviště
Jsem přesvědčen, že odbornost, zkušenosti, chuť a schopnost překonávat překážky vedou k úspěchu. A úspěchem je i to, že ředitel školy dokáže napříč politickým spektrem obce vést školu dopředu a s představiteli obce velmi dobře vycházet.
2.6 Možnosti řešení základních problémů mezi školou a zřizovatelem
V předcházejících kapitolách jsou nastíněny neřešené, nejasné nebo komplikované situace, které nastávají v životě a práci zřizovatelů (starostů a primátorů nebo jimi jmenovaných vedoucích odborů školství) a ředitelů základních škol.
V této kapitole se pokusím nastínit možná řešení. V praktické
části pak
ve vyhodnocených anketách budou navržená řešení podložena jak názory
představitelů obcí, tak ředitelů škol.
Na začátku se nemohu vyhnout úplně základním tezím z teorie z řízení lidských zdrojů: umění jednat s lidmi, komunikačním dovednostem, otázce důvěry a manažerským dovednostem.
- Vytváření vztahů
"Při jakémkoli kontaktu jednoho člověka s jiným, při jakékoli
lidské činnosti se mezi lidmi vytvářejí vztahy, které mohou mít širokou škálu
kvality, od vyloženě pozitivních až k vyloženě negativním vztahům. Je
samozřejmé, že vztahy mezi lidmi vznikají
i v souvislosti s vykonáváním práce." [7]
"Pracovní vztahy, jejich kvalita, vytvářejí rámec významně ovlivňující dosahování cílů organizace i pracovních a životních cílů jednotlivých pracovníků. Korektní, harmonické, uspokojivé pracovní a mezilidské vztahy vytvářejí produktivní klima, které má velmi pozitivní vliv na individuální, kolektivní i celoorganizační výkon."[8]
- Umění jednat s lidmi
Existuje jednoduchá rovnice, jak úspěšně jednat s lidmi:
"Umění vyznat se sám v sobě + umění vyznat se v druhých + umění odhadnout situaci = UMĚNÍ JEDNAT S LIDMI." [9]
"Jestliže chcete sbírat med, nepřevracejte úl." [10]
- Důvěra
Součástí vytváření vztahů a umění jednat s lidmi je jedna velmi cenná lidská vlastnost a tou je důvěra. Důvěra je alfou a omegou úspěšnosti v organizaci, předpokladem efektivní a plnohodnotné práce nadřízených i podřízených složek. Člověk musí věřit ve schopnosti toho druhého, pokud jej tento člověk zásadně nezklame. Partnerské vztahy, na kterých by vztah mezi zřizovatelem a školou měl být založen, se musejí budovat právě na principu důvěry.
"Důvěra není pouze ctnost, ale je
měřitelným faktorem, který ovlivňuje výkonnost
a výši vynaložených nákladů. Tento model definuje pět vln důvěry a při práci s
nimi vytváří přístup zevnitř ven. Stejně jako oblázek, který hodíme do rybníka,
způsobí na hladině vlny, které se odrazí od středu k okrajům, přístup zevnitř ven
začíná u nás samých, přechází ke vztahům s druhými lidmi, a nakonec ke vztahům
se všemi zainteresovanými stranami, včetně společnosti. " [11]
- Komunikační schopnosti a dovednosti
Dovednost starosty a ředitele školy vzájemně konstruktivně
komunikovat předpokládá určitá pravidla a zásady, které tvoři dlouhodobý
proces. "Lidé, kteří spolu chtějí hovořit, si chtějí sdělit nejen informace,
ale i své vztahy, postoje, pocity, nálady. Podstatou
pro pochopení vztahů jsou souvislosti, ve kterých jsou zprávy předávány.
Většina vztahových informací je předávána neverbálními a paralingvistickými
signály (zabarvení hlasu, frázování, hlasitost, řeč těla)."[12]
- Manažerské dovednosti
Zastřešujícím prvkem úspěšných vztahů jsou manažerské dovednosti, které v sobě zahrnují minimálně všechny výše uvedené schopnosti a podmínky. Management se zabývá integrací lidí, jejich výkonností, organizačními aspekty, prosperitou organizace, spoluprací uvnitř i vně. Současně klade důraz na osobní růst jednotlivců i týmu, rozvoj jeho znalostí a profesionality. Cílem manažera jsou spokojení klienti a partneři.
"Existují tři úkoly, které musí management plnit, aby příslušné instituci přinášel žádoucí výsledky:
- Stanovení konkrétního účelu a poslání dané instituce
- Zajištění produktivity práce a efektivnosti pracovníků"
- Řízení sociálních důsledků činnosti instituce a jejích sociálních povinností." [13]
K o n k r é t n í m o ž n o s t i ř e š e n í z á k l a d n í c h p
r o b l é m ů p r o
z l e p š e n í
v z t a h ů m e
z i z ř i z o v a t
e l e m a š k o l o u
"Dostali jsme se na hranu. Nejen v české společnosti, spíše se jedná o celou západní civilizaci, dochází ke krizi hodnost, roste napětí, netolerance a neúcta. Individualizační tendence vedou k posilování sobeckého já, infantilizaci a debilizaci společnosti. V této atmosféře musí ředitel školy stále častěji obhajovat své základní postoje... Ředitel školy je stále častěji konfrontován se zřizovatelem. Politizace školství dosáhla takového stupně, že je namístě volat po radikální změně."[14]
Co lze změnit, aby se situace pro ředitele zlepšila a stabilizovala?
- Zřizovací listina
Vyjasnit si navzájem hospodaření s majetkem obce (zejména ostatní majetek nebo majetek získaný školou do svého vlastnictví či do vlastnictví zřizovatele), nastavení pravidel o řešení pojistných událostí, vyjasnit si způsob pojištění movitého a nemovitého majetku, způsoby nakládání se svěřeným majetkem, včetně možnosti výpůjček, uzavírání smluv o nájmech apod., Dále jakým způsobem probíhá doplňková činnost, zda jsou platná oprávnění a kvalifikované osoby pro doplňkovou činnost.
- Nepřítomnost ředitele na pracovišti
Vyjasnit si pravidla - obec není
zaměstnavatelem ředitele, na druhé straně mu dala důvěru pro vedení školy a
hospodaření s majetkem. Obec má právo
na informaci o nepřítomnosti ředitele (telefonát, mail s informací o
školení, dovolené apod.), je nutno pravidla dohodnout, existuje možnost sepsat
určité memorandum o pravidlech vztahů zřizovatel - škola.
- Vykomunikování teze "Zřizovatel zabezpečuje podmínky pro plnění povinné školní docházky"
Jasný je provoz a zabezpečení podmínek provozu. Je třeba si vyjasnit vzájemné představy a třeba si je i zapsat (mohou být součástí vzájemné smlouvy). Dohodnuté body mohou být zapracovány do strategického plánu školy, který je pravidelně vyhodnocován. Schůdnou cestou jsou i pravidelná setkání starosty a ředitele.
Podmínkou
jasných pravidel je podrobný zápis o předání a převzetí školy
při výměně ředitele (finance, podpisové vzory, účty, razítka, inventář, stav
budov, klíče, dokumentace).
d) Vyřešení složitostí a nejasností v oblasti odvolatelnosti ředitele školy (zřizovatel může ředitele odvolat z důvodů závažného porušení nebo neplnění právních povinností vyplývajících z jeho činností, úkolů a pravomocí).
Zřizovatelé si
stěžují, že neschopný nebo méně schopný ředitel, který se ukáže pro zřizovatele
například po roce nevhodný, je v podstatě neodvolatelný.
Na druhé straně mnoho ředitelů škol ve svých funkcích končí díky malichernostem
a nekompetentnosti některých zřizovatelů (str. 18 - 19 práce).
Možným řešením je přesná specifikace "závažného porušení" a "neplnění právních povinností" včetně určení míry k odvolání z funkce.
Další možností je
vytvoření jakéhosi vzoru smlouvy mezi zřizovatelem
a ředitelem (který by byl k dispozici starostům obcí i ředitelům škol),
v němž by byla specifikována právě nejčastější úskalí, pravidla
komunikace, vzájemná očekávání apod. Garantem platnosti této smlouvy jako třetí
strana může být ČŠI.
- Vysvětlení si četnosti a důležitosti kontrol ze strany zřizovatele
Jedná se o zákonnou povinnost obce, správně musí být ředitel předem písemně upozorněn, předem může znát plán kontrol (finanční - účetní, majetkovou - inventarizační). Zřizovatel má právo vědět i objem prostředků na platy, systém odměňování a způsob hodnocení zaměstnanců. Opět je nutno probrat osobně a zapsat.
- Společné vzdělávání zřizovatelů a ředitelů škol
Je velmi chybějícím a důležitým prvkem pro vzájemnou znalost obou problematik. Lze zabezpečit v budoucnu přes SMO nebo NPI.
- Zavedení pravidelných společných jednání
U obcí se dvěma či třemi školami je řešení jednoduché - sejít se alespoň 1x měsíčně.
U velkých měst včetně magistrátních lze řešit prostřednictvím odborníků (odborů školství) a svoláváním více ředitelů najednou. Optimální pak 1x za 2-3 měsíce. Jsou města i obce, které takové schůzky realizují a vztahy hodně dobře fungují, problémy se řeší na místě a osobně.
- Zavedení systému hodnocení a pravidel odměňování ředitele školy
Nejpalčivější problém vytvářející nepřátelské vztahy, způsobující závist, nevraživost a obviňování. Řešení je poměrně jednoduché: povinnost zřizovatele hodnotit školu a ředitele - změnou § 12, odst. 5 ŠZ = vynechat slovo "může", tzn., že nejméně jedenkrát ročně zřizovatel hodnotí dle přijatých kritérií školu a jejího ředitele. Kritéria by mohl zpracovat SMO.
- Společná diskuse starosty a ředitele o přípravě provozního rozpočtu školy, potřebách školy, plánovaných investicích a vybavení. V případě narovnávání vztahů je dobré se domluvit na vytvoření zápisu z těchto diskusí.
Součástí jednání by měly být diskuse o majetku školy, jeho údržbě, rozvoji, investicích, využití. Nejdůležitější dohody by měly být součástí strategického plánu školy.
- Účast ředitele na jednáních obce (zastupitelstvo) - 1 x za 3 měsíce.
Přítomnost ředitele školy mezi zastupiteli na veřejných jednáních není povinností ředitele. Jeho zájem být na jednáních zastupitelstva je však jasným pozitivním signálem pro obec.
- Způsob pravidelných oboustranných informací (zpravodaje, newslettery).
Škola má zájem o předávání informací do periodika obce, postupně tak vtahuje občany obce (města) do svého dění.
- Návštěvy představitelů obce ve škole, účast na důležitých akcích školy,
využití školy a pedagogických odborníků pro vzdělávací kurzy v obci.
· PRAKTICKÁ ČÁST
· Anketa pro ředitele základních škol a její výstupy
Výstupy z ankety uvedu citátem z knížky PhDr. Václava Trojana 55
úvah o českém školství:
"Minulost nás determinuje, o tom není
pochyb. Každý odněkud kráčíme, každá škola má svou historii, podmínky, ze
kterých vychází a které jistě její současný stav
a potažmo budoucnost ovlivňují.
Ano, z minulosti se můžeme poučit, avšak neovlivníme ji. Naopak podcenění budoucnosti, podcenění vize školy a procesu jejího naplňování, to už ředitel nesmí dopustit."[15]
Anketa pro ředitele školy
Anketa pro ředitele základních škol byla vyplňována elektronicky. Ze 160 zaslaných dotazníků odpovědělo 121 ředitelů. To je návratnost 75,6% dotazníků. Anketa byla zadána a zpracována elektronicky v období květen - říjen 2019 ve spolupráci s Asociací ředitelů ZŠ, přičemž garantem strategických výsledků byl ředitel, Mgr. Pravoslav Němeček.[16] Cílem ankety je zjistit problémy ve vztahu ke zřizovateli. Anketa obsahuje následující otázky se čtyřmi variantními odpověďmi:
1. Jsem ředitelem / ředitelkou školy ve městě / obci, kde je počet ZŠ:
- Se spoluprací školy a zřizovatele jsem
velmi spokojen, spokojen,
nespokojen, velmi nespokojen. - Zřizovatel
zabezpečuje údržbu budov školy komplexně bez účasti
ředitele, komplexně za účasti ředitele, částečně za spolupráce
s ředitelem, zabezpečuje ředitel sám. - Zřizovatel
zajišťuje školám správu počítačových sítí bez finančního
podílu, školy, zcela s finančním podílem školy, částečně, zřizovatel nezabezpečuje. - Zřizovatel zajišťuje pro školu vrátného
personálně i finančně, plně
finančně, částečně finančně, nezabezpečuje. - Zřizovatel zajišťuje pro školu právnické služby: Ano, Ne.
- Zřizovatel se podílí na financování
školního psychologa, speciálního
pedagoga: zcela, více jak 50%, méně jak 50%, nepodílí se. - Zřizovatel zajišťuje škole následující
pojištění: odpovědnosti i nemovitosti,
jen nemovitosti, jen odpovědnosti, nezajišťuje. - Zřizovatel zajišťuje škole zpracování mezd
a účetnictví, jen mezd,
jen účetnictví, nezajišťuje. - Zřizovatel zajišťuje správu a údržbu školního hřiště: Ano, Ne.
- Zřizovatel pomáhá s přípravou a
administrativou projektů EU: komplexně,
jen s přípravou, jen s administrativou, nepomáhá. - Zřizovatel poskytuje ze svého rozpočtu
finance na posílení platů:
pedagogů i nepedagogů, jen pedagogů, jen nepedagogů, neposkytuje. - Zřizovatel poskytuje ze svého rozpočtu
finance na odměny ředitelů/ředitelek:
Ano, Ne. - Zřizovatel provádí hodnocení ředitelů:
Pravidelně ročně častěji, méně než
jedenkrát ročně, před skončením funkčního období, neprovádí. - Zřizovatel provádí hodnocení vaší školy ve
smyslu zák. 561/2004,
§ 12 odst. 5 (kritéria předem): Pravidelně vícekrát ročně, jen občas
s menší frekvencí než rok, před skončením funkčního období, neprovádí. - Zřizovatel
odměňuje ředitele školy: z vlastní iniciativy, na žádost ředitele,
neodměňuje ho. - Výše schválené
odměny pro ředitele ze mzdových prostředků školy činí:
méně než polovinu platu, zhruba jeden měsíční plat, jeden a půl násobek
platu, dvojnásobek platu.
Textové vyhodnocení ankety ředitelů škol
Zásadním údajem pro hodnocení a porovnání
výsledků v oblasti vztahů mezi školou
a zřizovatelem je velikost obce - města, které školu/y zřizují.
Největší procento výzkumu tvoří vesnické školy nebo školy v malých městech, kterých je 60%. Škol větších městských, kterých je 20, tvoří ve vzorku 17%, ve městech cca s deseti tisíci obyvatel jsou zastoupeny školy 12%, ve městech nebo městských částech, které zřizují 4 - 6 škol, je toto procento nepatrně nižší, tj. 11%.
Pokud rozdělíme všech 121 škol do dvou
skupin, můžeme pro potřeby vyhodnocení
a závěrů pracovat se školami vesnickými (60%), kde je zřizovatelem obvykle
jedné školy obec, a pak se skupinou městských škol (40%).
Vesnické školy vykazují velmi nízké procento dopomoci zřizovatele, zejména v oblasti zpracování mezd a účetnictví, pomoci s projektovou dokumentací evropských projektů, s dofinancování platů provozních zaměstnanců školy. Největší slabinou vztahu zřizovatele a školy je absence hodnocení ředitele školy a úplná absence hodnocení školy.
Města nebo městské části, které zřizují
více škol, mají tyto oblasti (uvedené výše) daleko lépe propracované a
zajištěné. Jedná se zejména o propracovanější systém práce a spolupráce
s řediteli škol (společné porady, akce, pravidelná roční i častější
hodnocení práce ředitelů, spolupráce na projektech EU, hodnocení škol podle
§ 12 odst. 5, zákona 561/2004 (ŠZ).
Velmi pozitivním výsledkem výzkumu je
skutečnost, že 81% ředitelů škol svého zřizovatele přes drobné výhrady hodnotí
pozitivně nebo velmi pozitivně. Zbylých 19% ředitelů je nespokojeno nebo velmi
nespokojeno. Promítneme-li tento výsledek
do celkového počtu základních škol v ČR, jedná se o velmi nepříjemné
zjištění: 691 ředitelů pracuje ve své funkci bez podpory a spolupráce se svým
zřizovatelem nebo jsou přímo existenčně ohrožováni.
Tito zřizovatelé daleko více zasahují do práce ředitele školy a vyžadují občas kroky, které nejsou zákonem opodstatněné ani dané (zamítají nebo schvalují dny ředitelského volna, rozhodují o dovolené ředitele školy a jeho služebních cestách, chtějí znát výši platů jednotlivých pedagogů, nepodpoří ředitele v těžkých situacích nebo neoprávněných stížnostech apod.)
Problematika potvrzená výše uvedeným výzkumem zahrnuje zejména:
- vysokou míru administrativy (mzdy, výkazy, statistiky, projekty EU)
- zajišťování údržby majetku pronajatého od zřizovatele (budovy, hřiště)
- oblast široké personální práce, zajišťování pracovních sil
- problémy v kompetencích mezi zřizovatelem a ředitelem školy
- obavy o dokončení nebo pokračování funkčního období
Anketa pro zřizovatele a její výstupy
Anketa pro zřizovatele byla rozeslána prostřednictvím SMO, magistrátních
úřadů, prostřednictvím části ředitelů škol v období října 2019 - února
2020. Pracovníci zřizovatelů vyplňovali anketu papírově a její naskenovanou
verzi následně zasílali
na mou mailovou adresu. Na 160 zaslaných anket odpovědělo 122 zřizovatelů
(u 2 anket bylo zaškrtáno mnoho odpovědí, takže jsem je vyřadil). Platných
anket je tedy 120, to znamená návratnost 75 % dotazníků. Anketa obsahuje
otázky, které obsahově korespondují s dotazníkovým šetřením realizovaným
pro ředitele základních škol:
- V obci - městě zřizujeme tento počet škol.
- Se spoluprací s ředitelem školy jsem
velmi spokojen, spokojen, nespokojen,
velmi nespokojen. - Podílíme se na zabezpečení a údržbě budov školy (jak a čím).
- Zajišťujeme školám správu počítačových sítí (jak a čím).
- Zajišťujeme pro školu vrátného (ano, ne, finance).
- Zajišťujeme pro školu právnické služby (ano, ne).
- Podílíme se na platu školního psychologa, speciálního pedagoga, logopeda.
- Zajišťujeme škole pojištění odpovědnosti, pojištění nemovitosti.
- Zajišťujeme škole zpracování mezd a účetnictví.
- Zajišťujeme správu a údržbu školního hřiště.
- Pomáháme s přípravou a administrativou projektů EU.
- Poskytujeme ze svého rozpočtu finance na posílení platů.
- Poskytujeme ze svého rozpočtu finance na odměny ředitele.
- Provádíme hodnocení ředitelů.
- Zřizovatel provádí hodnocení svých škol ve
smyslu zák. 561/2004
§ 12 odst. 5 (kritéria dáváme předem). - Jakým způsobem určuje zřizovatel odměny
řediteli školy (kritéria a pravidelné
hodnocení, ředitel sám požádá, 1x ročně na jednání rady, neurčuje řediteli
obvykle žádnou odměnu). - Výše jednotlivé odměny dle kritérií zřizovatele
může dosahovat: až do výše
ředitelova platu, minimálně jednoho celého ředitelova platu, 1,5 násobek
ředitelova platu, dvojnásobek ředitelova platu.
Textové vyhodnocení ankety zřizovatelů
Více jak polovinu respondentů (52%) tvoří zřizovatelé vesnických a maloměstských škol. Zřizovatelů větších měst a městských částí magistrátů (Praha, Ostrava, Plzeň, Brno, Jihlava, České Budějovice) je ve vzorku necelá polovina (48%).
Pokud rozdělíme celou skupinu zřizovatelů na dvě skupiny, můžeme pro potřeby vyhodnocení a závěrů z dotazníků pracovat s obcemi nebo městy, které zřizují 1 - 5 škol (62%) a většími městy nebo městskými částmi velkých měst, která zřizují vyšší počet škol (6 a více škol - tj. celkem 38%).
Z výsledků dotazníků od zřizovatelů vyplývá několik faktů:
Je potěšující, že zřizovatel je v 83% případů spokojen a velmi spokojen s prací ředitele školy. Zbylých 17% zřizovatelů je nespokojeno a velmi nespokojeno. V celostátním měřítku by to to číslo činilo více jak 600 ředitelů škol. Dle výzkumu se jedná především o problematiku zpolitizování situace (zejména v obcích a malých městech).
Co se týká údržby budov a hřišť, zřizovatelé se buď více či méně podílejí nějakým způsobem na pomoci a údržbě těchto zařízení (45% zřizovatelů). Správu počítačových sítí, zabezpečení školy vrátným a zpracování účetnictví nebo mezd naopak 80% zřizovatelů buď vůbec neřeší, nebo se ve zbylých 20% nějakým způsobem podílejí. Nízké procento pomoci zřizovatele vykazují zejména menší obce nebo městečka.
Pojištění odpovědnosti a majetku nebo hlavně majetku zabezpečuje pro své školy 72% zřizovatelů a 28% jich nechá pojištění na samotném řediteli. Finanční záležitosti týkající se výpomoci škole v platových záležitostech pro pedagogy i nepepedagogy řeší jen málo zřizovatelů a to pouhých 25% (v tom část komplexní, výpomoc na platy pedagogů i nepedagogů dohromady). Naopak 75% zřizovatelů si myslí, že to je pouze záležitost ředitele školy.
Velkou administrativní zátěží pro školy a jejich ředitele je získávání financí z evropských projektů. Zde se zřizovatelé podílejí různým způsobem (příprava, pomoc s administrací i komplexní zpracování projektů) až v 44% procentech případů. Na druhé straně 56% ředitelů veškerou agendu s přípravou i realizací projektů musí zvládat samostatně bez jakékoli pomoci.
Velmi neujasněnou oblastí, která vyplývá i z ankety, jsou obrovské rozdíly v hodnocení škol, hodnocení ředitelů škol, způsobu a výše jim poskytovaných odměn. Jen málo zřizovatelů (21%) dokáže ředitele odměnit i ze svého rozpočtu. Na mimořádné odměny pro ředitele školy je počítáno v neinvestičních prostředcích na platy dané MŠMT, ale musí je vždy určit a schválit zřizovatel, přestože to nejsou prostředky z jeho rozpočtu. Existuje tedy předpoklad (ne povinnost), že svého ředitele a školu bude zřizovatel alespoň 1x za rok hodnotit. Jaká je zde skutečnost?
Necelých 31% zřizovatelů své školy jedenkrát ročně hodnotí, ředitele pravidelně hodnotí téměř 50% zřizovatelů. Celých 69 % své školy nehodnotí vůbec a polovina zřizovatelů nehodnotí ani ředitele školy. Někteří zřizovatelé pak hodnotí ředitele pouze před ukončením jeho funkčního období - zejména v případech vyhlašování konkurzů. Celých 34% ředitelů není vůbec nikdy hodnoceno.
Od výše uvedených čísel se odvíjí i způsob, jakým jsou ředitelům škol určovány nebo neurčovány odměny. Je potěšující, že 49% zřizovatelů pravidelně ředitele 1x až 2x ročně odměňuje dle předem známých kritérií. Výše jedné odměny u těchto zřizovatelů dosahuje zhruba výše jednoho měsíčního platu ředitele školy. Velmi smutným faktem je, že u 38% zřizovatelů si o odměnu musí ředitel sám požádat, jinak by pravděpodobně žádnou nedostal. I taková skupinka (úplně bez jakékoli odměny) se v anketě vyskytla (0,6%). Průměrná výše odměny se pohybuje v 65% případů (alespoň jedenkrát za rok) ve výši jednoho měsíčního platu.
Z výše uvedených faktů a čísel vyplývají následující skutečnosti:
- vysoká administrativní zátěž školy v oblasti účetnictví, zpracování mezd
- nízká podpora zasíťování školy a podpora IT
- nedostatečná pravidla v podpoře a získávání grantů, psaní projektů
- neujasněné kompetence v hodnocení škol a ředitelů
- nejasná pravidla pro odměňování ředitelů škol
Na závěr této části cituji zřizovatele, který si nepřeje zveřejnit své jméno ani město:
"Není to vůbec lehké, když jednáte s někým o něčem a ten dotyčný vůbec o té věci nic neví, nerozumí tomu, pouze si něco načte. Asi nejsme jediný zřizovatel, který někdy neví, co a jak, na co jako zřizovatel má právo a naopak, na co ne. Ale veřejně to nikdy nepřizná, protože plno věcí se dělá na poslední chvíli."
· Porovnání výstupů z obou anket
Porovnání je provedeno pouze u části otázek, v nichž jsou uvedené údaje mezi zřizovateli a řediteli škol poměrně rozdílné. Jsou vytvořeny srovnávací sloupcové grafy, přičemž zůstaly zachovány barvy: ředitelé škol červenohnědá barva, zřizovatelé škol barva modrá.
Otázka 2: Spokojenost ve vztahu zřizovatel - škola (ředitel školy)
Porovnáním obou grafů zjišťujeme rozdílnost pohledů zřizovatele a ředitele
školy
na vzájemnou spokojenost při spolupráci. Přepočteme-li číselné údaje na %
v poměru k počtu základních škol v ČR, dojdeme k zajímavým
závěrům:
Velmi spokojeno se "svým" ředitelem je 730 zřizovatelů a naopak 1 448 ředitelů je velmi spokojeno se "svým" zřizovatelem. Čísla nespokojenosti a spíše nespokojenosti jsou velmi podobná a znamenají asi 610 škol v ČR. Rozdílný výsledek je pak ve sloupci "spíše spokojen", kde 2 280 je počet zřizovatelů a 1 508 počet ředitelů škol. Sečteme-li velkou spokojenost a spíše spokojenost, pak u zřizovatelů činí toto číslo 3 010 škol, u ředitelů škol celkem 2 956.
Zaokrouhlíme-li obě čísla na 3 000, znamená to, že 82% vztahů mezi
zřizovatelem
a školami je v pořádku a 18% vztahů nefunguje příliš dobře nebo funguje
dokonce špatně a velmi špatně. Jedná se proto o téměř 660 škol a jejich
zřizovatelů. Náměty
a doporučení na zlepšení vztahů jsou uvedeny v závěru této práce.
Otázka 4: Zřizovatel zajišťuje škole správu počítačových sítí
Tato otázka pro zřizovatele i školy byla zvolena záměrně, protože prudký rozvoj
technologií způsobuje značné rozdíly v technickém vybavení škol i možnosti
správy
a údržby technologií a sítí. Zřizovatelé pojali odpověď různě. Někteří se
domnívají, že když škole v rozpočtu poskytnou dostatek finančních
prostředků, tak se vlastně
na údržbě a správě sítí podílejí. Vypovídající je tak zejména čtvrtý sloupec
grafu, který říká, že na 3 167 školách v ČR leží starost o
technologické zajištění vybavenosti školy a celkové správě pouze na ředitelích
škol. Zřizovatelé to pak vnímají "pouze" u 2 159 škol (více jak o tisíc
škol méně).
Otázka 8: Pojištění školy
Zřizovatelé zde vnímají svůj vztah ke svému majetku (zejména nemovitému),
protože 32 % z nich zajišťuje školám pojištění majetku a nemovitostí.
Ředitelé toto pojištění
od zřizovatelů vnímají v 26%. Naopak pojištění si musí dle ankety
kompletně zajišťovat 52 % škol. Část zřizovatelů zajišťuje škole kromě majetku
i pojištění zodpovědnosti (téměř 40%), ředitelé to opět vnímají méně
(20%). I zde je vidět rozdílný pohled obou stran na záležitosti, které jsou
dány smluvně a je s podivem, jak hodně se uvedená čísla liší.
Ve většině případů - i na základě
rozhovorů - má zřizovatel pojištěny nemovitosti,
u části škol pak i majetek (inventář školy). Pojištění zodpovědnosti si pak
školy většinou zařizují samy.
Pojistky jsou dnes poměrně složité, pojistné velmi vysoké a je proto velmi potěšující, že zřizovatel v rámci svých pojistek často zahrnuje do zvýhodněných sazeb i další druhy pojištění, které často konzultuje s řediteli škol.
Otázka 11: Příprava a administrace projektů EU
Otázka přípravy a realizace projektů je také poměrně složitá.
V komentářích zřizovatelů se projevily zejména dva pohledy. Jednak na tzv.
šablony, jednak
na investiční projekty - zejména IROP. Se šablonami zřizovatelé většinou
nepomáhají a školy si je buď připravují, realizují a administrují samy nebo si
najímají projektového manažera či firmu. U IROP zase naopak většinou vše
připravuje a realizuje obec sama ve spolupráci s ředitelem školy.
O tom vypovídá první sloupec grafu, v němž opět zřizovatel vnímá vyšší množství projektových akcí a grantů (téměř 30%), než ředitel školy (12,4%) při komplexním zajištění evropských peněz.
Téměř 82% ředitelů - zejména vesnických škol - si projekty a granty zpracovává zcela sama nebo s pomocí svého projektového manažera oproti vnímání 55% zřizovatelů, kteří vědí, že si ředitel školy umí s projekty poradit sám.
V současné době se v této oblasti objevil další problém, kterým se stalo uzavírání DPP se samotným ředitelem školy, jenž je současně statutárním zástupcem školy (a tudíž zaměstnavatelem). Přestože zřizovatel vyjádří s projektem školy souhlas, potvrdí jej případně řediteli školy i na uzavřenou dohodu, tento způsob řešení napadl již několikrát Ústavní soud ČR a je důvodem k odvolání ředitele školy.
Otázka 14: Zřizovatel hodnotí práci ředitele školy
V oblasti hodnocení práce ředitele školy se projevují velké rozdíly u
zřizovatelů měst
a zřizovatelů obcí. Současně se opět liší vnímání hodnocení ze strany ředitele
školy
a vnímání ze strany zřizovatele.
Své ředitele hodnotí 49% zřizovatelů (1795 škol) a to především tam, kde je
několik
a více základních škol. Naopak u obcí s jednou školou je toto procento
minimální
(z odevzdaných dotazníků zřizovatelů to vyplývá asi u 6%). Ředitelé vnímají, že
jsou hodnoceni v 32%.
Že vůbec své ředitele nehodnotí, přiznává 34,2% zřizovatelů. Zde se opět jedná o obce nebo malá města s jednou základní školu. U těchto zřizovatelů vnímá absenci hodnocení celých 51,2% ředitelů. V celorepublikovém měřítku by toto procento činilo 1869 nehodnocených ředitelů škol.
Někteří zřizovatelé (zejména magistráty velkých měst) mají vypracována podrobná kritéria hodnocení, která zahrnují oblasti ekonomickou, oblast spolupráce se zřizovatele, projekty, vyučovací výsledky. Své ředitele hodnotí 1x - 2x ročně. Konají s řediteli pravidelné porady, někde pořádají i výjezdní zasedání a teambuildingové akce.
Otázka 15: Zřizovatel provádí hodnocení školy podle ŠZ §12, odst. 5
Na
základě školského zákona lze provádět hodnocení školy dle předem daných
kritérií. Této možnosti využívá jen nepatrné množství zřizovatelů a opět je
rozdíl
ve vnímání tohoto způsobu pohledu na školy ze strany zřizovatele a ředitele
školy.
Většina zřizovatelů hodnocení školy neprovádí a soustředí se pouze na hodnocení osoby ředitele školy. Téměř 73% ředitelů to vnímá jako neúctu zřizovatele k práci celé školy. Dříve měl ředitel školy povinnost sám hodnotit svou školu (evaluace školy), ta však byla před pěti lety zrušena.
Nastala tak situace, kdy je škola hodnocena zhruba jedenkrát za 5-6 let Českou školní inspekcí a to je vše. Přitom v zájmu zřizovatele určitě je, aby věděl, jaké panuje ve škole klima, jak jsou spokojeni učitelé, jaký je vztah mezi žáky a učiteli, jak škola funguje po stránce výchovně vzdělávací i ekonomické, zda má přesah nad rámec obce nebo města, jak provádí Public relations a mnoho dalších záležitostí specifických pro danou obec nebo město.
Otázka 16: Jakým způsobem určuje zřizovatel odměny řediteli školy
Poslední graf porovnávající pohled zřizovatele a ředitele školy je nejspíš jádrem mnohých problémů ve vztazích mezi oběma stranami. Způsob, kterým zřizovatel ředitele odměňuje je velmi neujasněný a v mnoha případech postrádá jakákoli pravidla. Výjimku tvoří opět magistrátní města a města s vyšším počtem škol.
První
sloupec grafu vypovídá o vlastní iniciativě zřizovatele "své" ředitele hodnotit
a odměňovat. I když je zde rozdíl v pohledu obou stran, lze předpokládat,
že ředitelé škol v tomto případě nevidí úplně do činnosti rady, takže
49,2% zřizovatelů své ředitele pravidelně odměňuje podle předem daných jasných
kritérií. Opět se však jedná většinou o větší města.
Naopak smutným faktem je, že 50,4% ředitelů škol si o odměnu musí nějakým způsobem říci. Tento způsob je pro ředitele školy ponižující, přesto jej používá tak vysoké procento ředitelů. Zkušenosti a metodika odměňování ve velkých městech by měly být závazné pro všechny typy zřizovatelů.
Návrh pravidel pro kvalitní fungování
vztahů
mezi zřizovatelem a školou
Z obou uvedených anket a jejich výsledků lze vyvodit určitá pravidla pro kvalitnější fungování vzájemných vztahů mezi zřizovateli a řediteli zřizovaných základních škol.
Obě skupiny se shodují v těchto bodech:
- vysoká míra administrativy školy, která nejvíce leží na bedrech samotného ředitele (mzdy, výkazy, statistiky, projekty EU, zajištění účetnictví a zpracování mezd)
- vysoký podíl práce ředitele na zajišťování údržby školy (majetek, budovy, hřiště)
- neujasněné kompetence v práci a vztazích mezi zřizovatelem a ředitelem školy mající dopad na funkční období ředitele školy
- nejasná a různorodá pravidla v hodnocení a odměňování ředitelů škol
- nízká podpora školy v oblasti ICT
Z diskusí s některými zřizovateli i řediteli škol vyplynulo přání zpřesnit, ujasnit nebo přímo vytvořit závazná pravidla pro výborné fungování jejich vzájemného vztahu. Systém školských úřadů, na něž mnozí vzpomínají, již nelze vrátit. Školy se staly právními subjekty a jsou daleko více propojeny se svými zřizovateli. Je proto nutné hledat nová doplnění stávajících řešení, která by usnadnila efektivní a plnohodnotný vztah obou stran.
N a v r ž e n
é z m ě n y a p r a v i d l a
Navržené změny a navržená pravidla budou prodiskutovány na zasedání Rady AŘZŠ a pokud ta je doporučí k dalšímu projednání, budou prezentovány na valné hromadě asociace v říjnu 2020.
- Do zákona o obcích (č. 128/2000 Sb.) doplnit k § 35 a) nový § 35 b) ve znění: "Obec je povinna své zřízené právnické osoby (příspěvkové organizace) nejméně jedenkrát ročně písemně hodnotit v těchto oblastech: ekonomická, vzdělávací a organizační."
Možná realizace: Autor práce ve spolupráci se SMO a zástupci SMO v Senátu PČR. Nejvhodnějším obdobím se jeví 1 rok před parlamentními volbami.
- Ve školském zákoně (č. 561/2004 Sb.) změnit znění § 12, odst. 5:: "Hodnocení školy a školského zařízení provádí také jejich zřizovatel podle kritérií, která předem zveřejní nejméně jedenkrát za kalendářní rok."
Možná realizace: Prezentace pozitivních návrhů změn a Intervence autora práce na MŠMT a ve Školské komisi Poslanecké sněmovny PČR v období listopadu - prosince 2020 a celého roku 2021. Podpora ze strany AŘZŠ a dalších profesních asociací ve školství.
- Do školského zákona (č. 561/2004 Sb.) pak dále doplnit do § 178 nové písmeno c), které zní: "pravidelně hodnotí výkon školy a jejího ředitele".
Možná realizace: Prezentace pozitivních návrhů změn a Intervence autora práce na MŠMT a ve Školské komisi Poslanecké sněmovny PČR v období konce roku 2020 a celého roku 2021. Podpora ze strany AŘZŠ a dalších profesních asociací ve školství.
- Na základě hodnocení stanovit prostřednictvím SMO pravidla pro odměňování ředitele školy, která by musela mít stejné parametry (mantinely) pro všechny zřizovatele základních škol v ČR.
Možná realizace: Prezentace návrhu na jednání školské komise SMO a následně pro vedení svazu. Jednání vést následně po prezentaci ve Školském výboru Poslanecké sněmovny PČR. Prezentaci provést prostřednictvím AŘZŠ během první poloviny roku 2021.
- Doplnit § 166 odst. 6 ŠZ o písmeno a): "V případě,
že není naplněn žádný z bodů odstavce 4 a odstavce 5, prodlužuje se
funkční období ředitele školy
o dalších 6 let."
Možná realizace: Prezentace návrhu na jednání školské komise SMO a následně pro vedení svazu. Jednání vést následně po prezentaci ve Školském výboru Poslanecké sněmovny PČR. Tento návrh je třeba realizovat co nejdříve, tzn. během roku 2021.
- Do § 166 odst. 5a) školského zákona nebo prováděcí vyhlášky či do zákona o obcích (č.128/2000 Sb.) doplnit specifikaci uvedeného termínu "závažné porušení nebo neplnění právních povinností vyplývajících z jeho činností, úkolů a pravomocí na vedoucím pracovním místě ředitele"
Možná realizace: Nejprve je nutno prodiskutovat v rámci AŘZŠ, následně ve školské komisi SMO. Návrh dohodnutého znění projednat ve Školském výboru Poslanecké sněmovny PČR. Časový horizont 2021 - 2022.
- Ředitel školy má povinnost dále se vzdělávat v oblasti školství. Z obou anket vyplývá částečná nevědomost a nízké povědomí ředitelů o fungování samosprávy. Proto je třeba tuto mezeru naplnit v oblasti vzdělávání ředitelů škol, zejména pak ve funkčním studiu nebo na základě uvažované novely zákona o pedagogických pracovnících (563/2004 Sb.). Tato povinnost musí být začleněna v novém systému dalšího vzdělávání ředitelů škol. Zatím je zkušebně rozvíjena podpora SYPO, nicméně není zákonnou povinností. Musí existovat zejména nabídka vzdělávání, koučování a supervize, ale i přímá podpora některých činností ředitele školy, zejména v oblasti leadershipu. Tento dluh vůči ředitelům škol je zapotřebí co nejdříve vyřešit na MŠMT.
Možná realizace: V současné době probíhá povinná příprava ředitelů (tzv. funkční studium), která však začíná ve většině případů až po nástupu nového ředitele do funkce. V úvahách asociací, NPI a ministerstvem školství akreditovaných vzdělávacích institucí se mluví o tom, že profesní příprava musí začít před nástupem ředitele do funkce a musí být nově postavena na zásadách leadershipu, obsahovat vzdělání v oblasti školství i samosprávy obcí, ekonomiky, marketingu, managementu a projektového managementu. Obsah vzdělávání ředitelů včetně dalšího vzdělávání je nutné projednat s AŘZŠ a následně na MŠMT. Časový horizont 2022 - 2023.
- Stejné pravidlo musí platit pro zřizovatele. Každý zřizovatel (zejména starosta nebo primátor) musí znát problematiku školství, tzn. především školský zákon a zákon o pedagogických pracovnících. Tato povinnost musí být zahrnuta v předpokladech pro výkon funkce starosty obce (zákon o obcích nebo vyhlášce č. 112/2003 Sb. - zřizovací listina, náležitosti zřizování a rušení příspěvkových organizací). Lze také využít Klubu zřizovatelů (https://mestavzdelavani.cz/klub-zrizovatelu ), který se zaměřuje na vzdělávání starostů obcí a měst v oblasti školského systému.
Možná realizace: Návrh projednat ve SMO a konkrétní podobu prostřednictvím SMO předložit poslanecké sněmovně. Časový horizont 2022 - 2023.
- Svaz měst a obcí nebo Místní akční skupiny by mohly společně využít struktury původních cca 80 okresů ČR k metodickému vedení škol.
Možná realizace: Nutná dohoda v rámci SMO za součinnosti s AŘZŠ. Dlouhodobé řešení v horizontu 4 - 5 let.
- Zřizovatelé by měli využít již nastavený model Kvalitní školy ČŠI pro zřizovatele škol v oblastech koncepce školy, a znalostí o pedagogickém vedení (hodnocení podmínek, průběhu a výsledku vzdělávání).
Možná realizace: S modelem Kvalitní školy je třeba se seznámit prostřednictvím SMO České republiky. Zde je časový limit neomezen. Lze začít během následujícího školního roku 2020 - 2021.
- Mezi obcí (městem, městskou částí) a školou musí existovat, kromě zákonných norem, také určitý smluvní vztah, který bude zaručovat efektivní spolupráci obou stran. Je proto nutné vytvořit vzor vzájemné vztahové smlouvy, jenž bude obsahovat například: frekvenci pravidelných setkávání starosty nebo pracovníka pověřeného vedením škol s ředitelem školy, pravidelné vzájemné informování se, formy spolupráce zřizovatele a školy (mzdy, účetnictví, pojištění, sestavování provozního rozpočtu, způsob zabezpečení školy, formy řešení ICT a sítí), realizaci a hodnocení doplňkové činnosti školy, změny kalkulací v hlavní i doplňkové činnosti, pravidla spolupráce na evropských projektech apod.
Možná realizace: Smlouvu navrhne AŘZŠ a nabídne k projednání SMO. Časový horizont: nejpozději do 3 let.
- MŠMT musí nárokovat v zákoně o pedagogických pracovnících (č. 563/2004 Sb.) a příslušných vyhláškách technické a administrativní zajištění provozu škol, zejména technika ICT, psychologa, speciálního a sociálního pedagog, administrativní sílu ředitele školy, ostrahu školy (vrátný). Uvedené pozice dnes nejsou takzvaně "tabulkové", tzn., že jsou bez nároku na státní peníze. Je proto potřeba z příslušných pasáží zákona, kde již je toto zmiňováno vyjmout slovo "může".
Možná realizace: Jednání ve Školském výboru Poslanecké sněmovny PČR a snaha prosadit do zákonů a vyhlášek v oblasti školství a to v horizontu nejpozději do 4 let. Souběžná jednání a podpora myšlenky na MŠMT.
- Ze strany MŠMT zjednodušit množství účelových dotací a znaků, o něž musejí školy žádat (například povinné plavání) tak, aby škola, pokud má činnost zařazenou ve svém ŠVP, automaticky získala potřebnou částku ve svém rozpočtu neinvestičních prostředků (ONIV).
Možná realizace: Jednání přímo na MŠMT, diskuse na valných hromadách AŘZŠ, opatření k rozhodnutí projedná MŠMT. Časový horizont: 2021 - 2022.
Všech třináct navržených změn projedná na svých jednáních rada AŘZŠ a přesné formulace budou postupně diskutovány a řešeny se SMO, MŠMT a školském výboru Poslanecké sněmovny PČR.
ZÁVĚR
Cílem práce bylo přinést možné návrhy řešení nejasných nebo neřešených oblastí vztahů mezi zřizovateli a řediteli škol. V teoretické části jsem nastínil dvanáct možných návrhů těchto řešení a na základě anket i rozhovorů s mnohými starosty a primátory dospěl ke konkrétním návrhům, které by zlepšily, stabilizovaly a zefektivnily práci škol a samotných ředitelů směrem ke zřizovateli a naopak.
Věřím, že se mi podařilo odkrýt větší část problematických míst a situací, nabídnout konkrétní řešení a tím přispět ke zlepšení často nelehké situace obou stran. V následných jednáních se Svazem měst a obcí a Śkolskou komisí Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR bude třeba o konkrétních návrzích diskutovat a pokusit se je přenést do jednání obou komor Parlamentu ČR.
Práce mi přinesla mnoho nových poznatků, a to zejména z kontaktů se zřizovateli, z nichž většina chce pro svou školu (nebo své školy) jen to nejlepší. Potěšilo mne, že sami starostové nebo lidé ve vedení velkých měst se chtějí seznámit s výsledky obou anket a nejasné záležitosti co nejlépe řešit.
Navržené "možnosti" se stanou východiskem pro předpřipravená jednání a pevně věřím, že některé se objeví v horizontu dvou nebo tří let v příslušné legislativě.
· PŘÍLOHY, PRAMENY A LITERATURA
- Seznam uvedených grafů obou anket - strana 31 - 50
- Jsem ředitelem / ředitelkou školy ve městě /
obci, kde je počet ZŠ
V obci městě zřizujeme tento počet škol. - Spokojenost se zřizovatelem
Spokojenost zřizovatele se spoluprací
s ředitelem školy
- Zřizovatel zabezpečuje údržbu budov školy
- Zřizovatel zajišťuje školám správu počítačových sítí
- Zřizovatel zajišťuje pro školu vrátného
- Zřizovatel zajišťuje pro školu právnické služby
- Zřizovatel se podílí na financování školního psychologa, speciálního pedagoga
- Zřizovatel zajišťuje škole pojištění
- Zřizovatel zajišťuje škole zpracování
- Zřizovatel zajišťuje správu a údržbu školního hřiště
- Zřizovatel pomáhá s přípravou a administrativou projektů EU
- Zřizovatel poskytuje ze svého rozpočtu finance na posílení platů
- Zřizovatel poskytuje ze svého rozpočtu finance na odměny ředitelů/ředitelek
- Zřizovatel provádí hodnocení ředitelů
- Zřizovatel provádí hodnocení školy ve smyslu zák. 561/2004 § 12 odst.
- Zřizovatel odměňuje ředitele školy
- Výše schválené odměny pro ředitele ze mzdových prostředků školy za rok činí
- Seznam porovnávacích grafů včetně textu - strana 53 - 59
2. Spokojenost ve vztahu zřizovatel - škola
4. Zajištění počítačových sítí
8. Pojištění školy
11. Příprava a administrace projektů EU
14. Zřizovatel provádí hodnocení
ředitele školy
15. Zřizovatel provádí hodnocení
školy ve smyslu zák. 561/2004 § 12 odst.
16. Jakým způsobem určuje zřizovatel
odměny řediteli školy
Seznam pramenů a literatury
- LITERATURA
Časopis Řízení školy (2019) čísla 7, 8, Letní speciál
CARNEGIE, D.(1993) Jak získávat přátele a působit na lidi, Talpress, Praha
COVEY, S. R. (2008) Důvěra: Jediná věc, která dokáže změnit vše, Management Press, Praha
DRUCKER, P. F. (2007) To nejdůležitější z Druckera v jednom svazku, Management Press, Praha
KOC, P. (2019) Řízení školy: Jak to děláme v jihočeských Aténách, str. 55
HORSKÁ, V. (2009) Koučování ve školní praxi, Grada Publishing, Praha
KOUBEK, J. (2007) Řízení lidských zdrojů, Management Press, Praha
PRŮCHA, J.; WALTEROVÁ, E.; MAREŠ, J. (2001) Pedagogický slovník, Portál, Praha
PRŮCHA, J. (2017) Moderní pedagogika, Portál, Praha
ŠTOČEK, M.; MARŠÍK, A. (2009) Obec a škola, Atre, Nový Bydžov
ŠTĚPANÍK, J. (2003) Umění jednat s lidmi, Grada Publishing, Praha
TROJAN, V. (2018) 55 úvah o českém školství, Wolters Kluwe, Praha
VOLTNEROVÁ, K. M.; TÉGL, P. (2009) Vztahy mezi zřizovatelem a příspěvkovou organizací územního samosprávného celku, Anag, Olomouc
- ZÁKONY A VYHLÁŠKY
Zákon č. 561/2004 Sb., o
předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský
zákon)
Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících
Zákon č. 128/ 2000. Sb. o obcích
Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích
(krajské zřízení)
Zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení
obcí s rozšířenou působností, ve znění zákona č. 387/2004 Sb.
Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech
územních rozpočtů
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon)
Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách
Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví
Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole
Vyhláška č. 112/2003 Sb., o náležitostech zřizovací listiny a podmínkách
pro
rozhodování o zřízení, změnách a zrušení škol a
školských zařízení jako státních
příspěvkových
organizací
- INTERNETOVÉ
ZDROJE
Vztah zřizovatele a školy (2014) web Vzdělávací služby.cz https://www.vzdelavacisluzby.cz/dokumenty/poradenstvi-pro-vedouci-pracovniky-ve-skolstvi/1017286.pdf
Prošková Simona (2010) Jak škola dokáže spolupracovat se zřizovatelem? UK Praha, Pedagogická fakulta, bakalářská práce: https://adoc.tips/jak-kola-dokae-spolupracovat-se-zizovatelem.html
Tematická zpráva České školní inspekce ke konkurzům (2018) https://www.csicr.cz/cz/Dokumenty/Tematicke-zpravy/Informace-Konkurzy-na-reditele-skol-a-skolskych-za
Klub zřizovatelů (https://mestavzdelavani.cz/klub-zrizovatelu)
Šindelářová Zdena (2014) Řízení škol z pohledu zřizovatele, UK Praha, Pedagogická fakulta, CŠM, diplomová práce: https://www.google.com/search?=%C5%A0indel%C3%A1%C5%99ov%C3%A1+Zdena+(2014)+%C5%98%C3%ADzen%C3%AD+%C5%A1kol+z+pohledu+z%C5%99izovatele%2C+UK+Praha%2C+Pedagogick%C3%A1+fakulta%2C+C%C5%A0M%2C+diplomov%C3%A1+pr%C3%A1ce&oq=%C5%A0indel%C3%A1%C5%99ov%C3%A1+Zdena+2014)+%C5%98%C3%ADzen%C3%AD+%C5%A1kol+z+pohledu+z%C5%99izovatele%2C+UK+Praha%2C+Pedagogick%C3%A1+fakulta%2C+C%C5%A0M%2C+diplomov%C3%A1+pr%C3%A1ce&aqs=chrome..69i57.2414j0j9&sourceid=chrome&ie=UTF-8
[1] Nejvyšší
správní soud ze dne 17. listopadu 1998, sp. zn. 21 Cdo 11/98, ze dne 21.
prosince 2010,
sp. zn. 21 Cdo 3053/2010 a ze dne 4.
prosince 2014, sp. zn. 21 Cdo 4540/2014.
[2] § 178 a 180 ŠZ
[3] Tematická zpráva České školní inspekce ke konkurzům- internetový zdroj (Seznam pramenů a literatury)
[4] Odbor školství a kultury MÚ Písek, Ing. Marie Cibulková
[5] JUDr. Hana Poláková, vedoucí Odboru školství KÚ Jihomoravského kraje
[6] PhDr. Václav Trojan: 55 úvah o českém školství, str. 106
[7] Josef Koubek: Řízení lidských zdrojů, kapitola Pracovní vztahy, pojetí a zásady, str. 325
[8] Josef Koubek: Řízení lidských zdrojů, kapitola Pracovní vztahy, pojetí a zásady, str. 326
[9] Jaroslav Štěpaník: Umění jednat s lidmi, kapitola Klíč k úspěchu, str. 14
[10] Dale Carnegie: Jak získávat přátele a působit na lidi, kapitola Základní způsoby jednání s lidmi, str. 27
[11] Stephen R. Covey: Důvěra: Jediná věc, která dokáže změnit vše, Předmluva, str. 15
[12] Milan Mikuláštík: Komunikační dovednosti v praxi, kapitola Komunikace je proces, str. 23
[13] Peter F. Drucker: To nejdůležitější z Druckera v jednom svazku, kapitola Dimenze managementu, str. 24
[14] PhDr. Václav Trojan: 55 úvah o českém školství, str. 127
[15] PhDr. Václav Trojan: 55 úvah o českém školství, str. 2
[16] Mgr. Pravoslav Němeček, ředitel ZŠ a ZUŠ Bezdrevská, České Budějovice